Měření lidských schopností, dovedností, osobnosti či výkonu na základě vědeckých metod psychologie a statistické analýzy dat je relativně novou disciplínou psychologie. Psychometrie má své kořeny v prvním inteligenčním testu vytvořeném francouzským průkopníkem psychologie Alfredem Binetem.
Psychometrie se začala velmi rychle šířit. Brzy se začala testovat i osobnost na základě tehdy přijímaných teorií, objevily se další výkonové testy, projektivní metody a nové způsoby administrace a vyhodnocování testů.
Dnes je psychometrických testů a dotazníků nepřeberné množství. Může za to částečně roztříštěnost psychologie na jednotlivé školy a vzájemně si konkurující teorie, na jejichž základě psychometrické testy a dotazníky vznikají. Druhým důvodem je pak velký byznys, který se kolem měření všelijakých lidských charakteristik točí. A všude, kde jsou peníze, se objevují i různí šibalové, kteří se snaží prorazit, aniž by dbali na kvalitu metod.
Charakteristiky a kritéria kvality psychometrických testů a dotazníků
Základními charakteristikami psychometrických testů a dotazníků jsou reliabilita a validita. Reliabilita popisuje stav, kdy test měří stále stejně a přesně. Je zkrátka spolehlivý. Validita pak označuje platnost testu, tzn. ubezpečuje jeho administrátora, že konstrukt, který chce za pomocí tohoto testu ověřit, tento test skutečně ověří. Pokud psychometrickému testu či dotazníku chybí jeden z těchto předpokladů kvality, tak od něj dejte ruce pryč.
Dalším předpokladem u většiny testů jsou normy pro danou populaci. Pokud nám v testu vyjde určitý výsledek, jedná se jen o neosobní číslo. Pokud ale můžeme toto číslo porovnat s výkony ostatních, získáváme teprve cenný údaj o možnostech daného člověka. U některých testů není třeba normy mít (např. projektivní metody), jelikož vyhodnocení u nich neprobíhá na základě norem.
Testy dělíme na:
Testy osobnosti – účelem těchto metod je zmapovat strukturu lidské osobnosti dle různých teorií. Mezi nejznámější osobnostní dotazníky z klinické praxe patří MMPI-2. V oblasti psychologie práce se pak častěji setkáváme např. s Big Five.
- Projektivní testy jsou specifickou skupinou testů osobnosti založenou na nevědomém mechanismu projekce, tzn. vkládání významů člověka do obrazů, zvířat či lidí. Účelem projektivních testů je skrze tyto významy nahlédnout prožívání člověka. Příklad může být slavný Rorschachův test inkoustových skvrn nebo tématicko-apercepční test (TAT).
- Objektivní testy osobnosti se pak blíží výkonnostním testům, ale jsou zaměřeny na testování osobnosti. Mají tak – často na rozdíl od ostatních typů testování osobnosti – vysokou validitu a reliabilitu. Typickými zástupci jsou např. Stroopův test nebo testy kognitivních stylů
- Dotazníky a inventáře jsou souborem otázek (dotazník) nebo výroků (inventář), kterým respondenti na určité škále přiřazují nějakou hodnotu nebo vybírají tu pro ně nejvýstižnější možnost. Rozdíl mezi dotazníkem a inventářem pak spočívá v tom, že dotazník je souborem otázek, na které respondent odpovídá a inventář je tvořen výroky, mezi kterými se rozhoduje nebo určuje svou míru souhlasu.
Výkonové testy mají za účel měřit výkon v určité oblasti, schopnosti či dovednosti. Využívají se tak často v pedagogicko-psychologických poradnách pro diagnostické účely, v pracovní či v klinické psychologii.
- Testy inteligence jsou velmi známými výkonovými testy. Mohou měřit jeden faktor inteligence (tzv. g) nebo i její strukturu. Nejznámější jsou u nás WAIS (Weschlerův inteligenční test pro dospělé), WISC (Weschlerův inteligenční test pro děti) nebo Ravenovy progresivní matice.
- Testy speciálních schopností pak měří například paměť, pozornost, kreativitu, v diagnostické praxi pak slouží k diagnostice organických poškození mozku. Testy kreativity lze ale uplatnit i v rámci pracovního náboru na pozice tuto vlastnost vyžadující. Stejně tak ostatní testy mohou být využity pro tento účel. Řidič kamionu by měl mít například dobrou pozornost, nemluvě o pilotovi stíhačky apod.
Výběr psychometrických testů a dotazníků
Psychometrických testů a dotazníků je velké množství. Při výběru je tedy nutno dbát na to, aby zadavatel měl jednak jasně formulované, jaké vlastnosti, schopnosti, dovednosti a osobnostní charakteristiky člověka jsou pro něj podstatné, a dále také jak kvalitní metodu a v jaké formě zvolit.
Kritérii kvality jsou již výše uvedená reliabilita a validita. Kdyby test měl jen tohle, jedná se stále o poměrně nekvalitní materiál. Sice Vám vypadnou výsledky, ale pokud chybí teoretické zakotvení, normy, kvalitní vyhodnocení a především interpretace s návaznou intervencí, jsou výsledky samy o sobě jen číslem. Jistou zárukou je dodavatel metod, který k těmto metodám na vyžádání poskytne i kvalitně zpracovaný manuál a konzultaci psychologa.
Online psychometrie
Moderním trendem je také online diagnostika. Ta je vůči všelijakému šarlatánství ještě zranitelnější. Právě v případě těchto metod je nutné pečlivě vážit a prostudovat si jednotlivé nabídky.
Online psychometrické testy a dotazníky s sebou nesou spoustu výhod. Jednak mají všechny charakteristiky klasických metod tužka-papír, ale jejich vyhodnocení je okamžité včetně interpretace. Dále i přes svou vyšší cenu šetří společnostem náklady na specialistu, který by musel ručně vyhodnocovat záznamové archy z testů ve formě tužka-papír. Neposlední výhodou je i zlepšená image firmy – firma, která provádí nábor nebo rozvoj pracovníků pomocí online nástrojů, vypadá jako moderní zaměstnavatel, který jde s dobou. A to je v očích potenciálních talentů velké plus.
Psychometrických testů a dotazníků jsou na trhu stovky až tisíce. Vybrat kvalitní nemusí být jednoduché, ale výsledky se dostaví, pokud takový najdete a správně ho použijete. Hodně štěstí!
