Kandidát u pohovoru zaujme, jedná sebevědomě a má jasné názory. Je to ten pravý? Intuice říká ano. Data mohou ukázat něco jiného. Proč při výběru lidí nestačí samotný odhad ani umělá inteligence? Ukážeme, podle čeho poznat kvalitní psychodiagnostiku a co při jejím výběru považují za důležité HR profesionálové a manažeři.
Co je psychodiagnostika a proč ji potřebujeme
Psychodiagnostika je aplikovaná psychologická disciplína, která se zabývá pozorováním, měřením a hodnocením. Jejím cílem je zjišťovat a měřit duševní vlastnosti a stavy – tedy to, co při běžném rozhovoru zůstává skryté.
Proč nestačí intuice zkušeného personalisty? Protože i ten nejzkušenější personalista podléhá různým kognitivním zkreslením:
- Haló efekt – jedna výrazná vlastnost (sebevědomí, šarm, výmluvnost) přebije všechno ostatní a ovlivní celkový dojem.
- Implicitní teorie osobnosti – z jednoho rysu automaticky usuzujeme na další („je průbojný, takže bude i dobrý lídr“).
A co umělá inteligence? Ta dnes zvládne leccos, ale vystudovaný psycholog to není. Vývoj spolehlivé diagnostické metody trvá měsíce až roky – sběr dat, ověřování, normy, revize. To se nedá vygenerovat jedním promptem.
Jak poznat kvalitní metodu
Ne každý dotazník opravdu spolehlivě měří to, co slibuje. Při výběru psychodiagnostické metody se ptejte na tři věci:
- Reliabilita – říká, zda metoda měří spolehlivě a přesně. Představte si například kuchyňskou váhu. Když na ni položíte stejné jablko dnes i zítra, měla by ukázat stejnou hodnotu. Pokud jednou ukáže 20 dkg a podruhé 35 dkg, výsledku nemůžete věřit. U dotazníku je to podobné: když ho člověk vyplní s odstupem několika týdnů, jeho výsledky by se neměly výrazně lišit. Reliabilitu lze ověřit několika způsoby pomocí statistiky. Autor metody by ji proto měl vždy číselně doložit.
- Validita – ukazuje, zda metoda měří opravdu to, co tvrdí, že měří. Zůstaňme u váhy. I když její displej po opakovaném položení jablka stabilně ukazuje 20, ptejme se: měří „váha“ skutečně váhu? Co když ta „váha“ vůbec není váhou, ale měří obvod daného jablka v centimetrech? Přesně tak může dotazník dávat stabilní výsledky (protože má vysokou reliabilitu), a přitom měřit něco jiného, než říká (protože má nízkou validitu). Třeba místo svědomitosti zachycuje dotazník spíš perfekcionismus. U náborových nástrojů je typicky důležité i to, zda výsledky souvisí s reálným výkonem v práci.
- Manuál – ukazuje, na čem metoda stojí. Kvalitní manuál popisuje teorii, ze které metoda vychází, uvádí údaje o psychometrických charakteristikách (např. o reliabilitě, validitě) a vysvětluje, s jakou skupinou lidí se vaše výsledky porovnávají (normy). Díky tomu víte, jak výsledky správně číst. Seriózní dodavatel psychodiagnostiky manuál bez problémů ukáže. Pokud je „firemním tajemstvím“, zbystřete.
A když si nejste jistí, zeptejte se odborníků. Existují oborové skupiny psychologů, kde je dotaz na konkrétní metodu běžný. Nedivte se, když se pod ním strhne diskuse – i to k odborné debatě patří. Argumenty si pak ověřte z více zdrojů.
Co říkají ti, kdo psychodiagnostiku používají
Náš miniprůzkum mezi 61 HR profesionály a manažery, kteří psychodiagnostiku využívají, ukázal, že:
- 77 % vybírá metody na základě doporučení kolegů a lidí z oboru,
- 84 % považuje za nejdůležitější psychometrické vlastnosti,
- 2 % by svěřila kompletní tvorbu psychodiagnostiky umělé inteligenci.
Z odpovědí je zřejmé, že lidé z praxe dávají přednost ověřeným metodám před rychlými řešeními.
Psychodiagnostika nenahrazuje rozhovor ani zkušenost personalisty. Doplňuje je o to, co okem nevidíme, a pomáhá omezit zkreslení, kterým se nikdo z nás úplně nevyhne. Funguje ale jen tehdy, když je metoda spolehlivá a validní. Proto se při jejím výběru vyplatí – a to i v pravém slova smyslu – klást otázky.
Jak to vypadá v praxi?
V dalším článku vám ukážeme modelové výběrové řízení na ředitelskou pozici. Dva finalisté: jeden u pohovoru zaujme sebevědomím, druhý působí nenápadně. Podíváme se, co o nich prozradila Psychodiagnostika TCC online a proč se výsledky rozešly s prvním dojmem.