V TCC online jsme se tentokrát zaměřili na jeden z našich bestsellerů mezi psychodiagnostickými metodami – Dotazník zvládání zátěže – stresu. Zdokonalili jsme grafiku a inovovali metodu vč. obsahové stránky tak, aby dotazník ještě lépe sloužil při sledování strategií zvládání zátěže, identifikaci rizik a příležitostí pro rozvoj. Podívejte se, v čem spočívají nejvýznamnější změny a vylepšení!
Hranice rizika se nově mění na oblast optimálního využívání
Dotazník zvládání zátěže – stresu sleduje dvanáct základních copingových strategií – tedy strategií, kterými lidé reagují na stres nebo zátěž. Některé ze strategií přispívají více k řešení situace, některé naopak více k psychické pohodě. Ty zbylé pak přispívají buď k oběma, nebo k žádné z těchto oblastí. Až doposud se na všech těchto dvanáct strategií pohlíželo skrze tzv. hranici rizika, kdy každá strategie v případě dosažení 85. či vyššího percentilu představovala určité riziko (či naopak při dosažení 15. a nižšího percentilu).
Teoretická východiska na pozadí Dotazníku zvládání zátěže – stresu nám však říkají, že v náročných situacích jsou některé copingové strategie výhodnější, a některé naopak k zvládnutí situace tolik nepřispívají, ba dokonce mohou mít na celou situaci či jedince nepříznivý vliv.
Porovnání původního grafického zpracování Dotazníku zvládání zátěže a nové verze
Některé strategie mohou mít z dlouhodobého hlediska odlišný dopad
Jako příklad toho, že některé strategie mohou mít na jedince při nadměrném užívání z dlouhodobého hlediska jiný dopad, uvádíme strategii Pozitivní přístup (umístěna v grafu v pravé části) a strategii Smíření se (umístěna v grafu v levé dolní části).
Copingová strategie Pozitivní přístup se projevuje snahou člověka vidět v zátěžové situaci pozitiva a současně také důvěrou ve vlastní schopnosti zátěž zvládnout. Tendence využívat v zátěžových situacích nejvíce právě strategii Pozitivní přístup nám proto obecně přispívá k zachování si pozitivního naladění a udržení duševní pohody. Díky důvěře ve vlastní schopnosti pak strategie Pozitivní přístup může usnadnit i hledání řešení, jak se z nepříjemné situace dostat ven. Určitým rizikem vyplývajícím z nadměrného užívání však může být podcenění rizik a možná až bezbřehý/nemístný optimismus, že zvládnout se dá úplně vše.
Druhá zmiňovaná strategie – Smíření se – se projevuje sklonem na řešení náročné situace rezignovat a „utíkat“ z ní. Vhodná či prospěšná je tato strategie především v situacích, které jedinec nemůže ovlivnit a které by u něj z dlouhodobého hlediska vyvolávaly frustraci. Obecně však nadměrné využívání této strategie může vést až k pocitům bezmoci a neschopnosti náročnou situaci řešit. Tento stav tak ve výsledku daného člověka limituje v řešení situace a současně se negativně promítá i do celkové duševní pohody.
Přestože druhá uváděná strategie může být v určitých zátěžových situacích pro člověka přínosná, je zřejmé, že její přílišné využívání z dlouhodobého hlediska nepřinese člověku tolik užitku jako strategie Pozitivní přístup.
Oblast optimálního využívání
Právě proto jsme se rozhodli touto optikou pohlížet na všech dvanáct strategií Dotazníku zvládání zátěže – stresu a u každé strategie jsme stanovili tzv. oblast optimálního využívání – tedy oblast, ve které konkrétní strategie člověku přináší především užitek a nepředstavuje přílišné riziko. Hranice této oblasti jsou u každé strategie určeny samostatně podle toho, jak přispívá k řešení situace / duševní pohodě. V případě, že je výsledný percentil respondenta vyšší než stanovená horní hranice, hovoříme o nadměrném užívání strategie a pro tuto strategii platí její červený název. Naopak při dosažení nižšího percentilu, než je dolní hranice oblasti optimálního využívání, hovoříme o nízkém využívání strategie a pro tuto strategii je příznačnější její šedý název.
Na základě grafu níže tedy konkrétním příkladem může být strategie Odreagování se, která již při překročení percentilu 60 představuje rizikovou strategii Prokrastinace. Strategie, které jsou výhodnější z hlediska řešení i duševní pohody (ty v pravé horní části grafu), mají logicky pásmo optimálního využívání posunuté výše oproti strategiím, které jsou obecně méně výhodné (ty v levé dolní oblasti grafu). Graficky to je patrné ve vyosení zeleného pásma optimálního využívání.
Modernější grafické zpracování
Rádi bychom také vyzdvihli nové grafické zpracování Dotazníku zvládání zátěže – stresu. Výstupní zpráva je nyní modernější, graficky čistší a pro uživatele přehlednější. U každé strategie jsou nyní navíc uvedeny další dva názvy, které odrážejí důsledky v případě nadměrného či nízkého využívání.
Strategie Vyhnutí se se mění na strategii Prevence
Strategie dosud známá pod názvem Vyhnutí se je v rámci oblasti optimálního využívání nově pojmenovaná jako Prevence. Prevence v našem pojetí znamená cílenou snahu nedostávat se do nepříjemných situací. Pokud ale dojde k překročení horní hranice optimálního využívání strategie Prevence, mění se tato strategie ve Vyhnutí se. To se může projevit například tendencí ignorovat problémy a snahou vyhýbat se všem zátěžovým situacím – včetně těch podstatných, které by bylo žádoucí řešit.
Věříme, že Vám Dotazník zvládání zátěže – stresu přinese mnoho nových podnětů a oceníte i intuitivnější interpretace. Na ukázkovou výstupní zprávu se můžete podívat zde. Chcete si aktualizovaný dotazník vyzkoušet? Kontaktujte nás na info@tcconline.cz.
Autor: Monika Nováková, Analyst TCC online
