Celkem 73 % respondentů zařadilo kvalitu psychodiagnostiky mezi hlavní kritéria výběru. Když ale měli vlastními slovy popsat, co by je od konkrétní metody odradilo, nejčastěji zmiňovali vysokou cenu. Rozpor mezi deklarovanými prioritami a bariérami v praxi ukázal průzkum společnosti TCC online, jehož výsledky představila spoluzakladatelka Barbora Daňková na říjnové konferenci Psychologická diagnostika Brno 2026.
Není psychodiagnostika jako psychodiagnostika
Psychodiagnostika pomáhá firmám při výběru zaměstnanců i jejich rozvoji. Podle kvalifikovaného odhadu TCC online projde v Česku testováním v pracovním kontextu zhruba 65 000 lidí ročně. Na trhu se však vedle odborně ověřených metod objevují také nástroje založené například na kresbě stromu nebo preferencích barev a tvarů. Některé se ani neoznačují za psychodiagnostiku, ale za pomůcky pro manažerské rozhodování.
Odborné standardy pro tvorbu a používání metod existují. Barbora Daňková ale upozornila, že to samo nestačí: „Standardy jsou skvělá věc. Jenže se potkáváme s veřejností, která je částečně laická. I když je my psychologové budeme znát a důsledně uplatňovat, zůstává otázka, nakolik je budou znát i lidé mimo obor a jestli se jimi budou řídit.“
Pro personalistu nebo manažera přitom nemusí být snadné rozdíl rozpoznat. Kandidát vyplní test či dotazník, firma dostane výstupní zprávu a na jejím základě může rozhodnout o přijetí nebo povýšení. Jak ale poznat, jestli metoda skutečně měří to, co slibuje? S touto otázkou souvisí i průzkum mezi lidmi, kteří se s psychodiagnostikou setkávají v pracovním prostředí.
Kvalita je podle respondentů důležitá, mezi překážkami ale vede cena
Do průzkumu se zapojilo 78 lidí oslovených přes LinkedIn, newsletter, e-mail a na akci SUHR v Brně (76 % pracuje v HR, 78 % má s psychodiagnostikou zkušenost). Vzorek nereprezentuje celý český trh, dobře ale ilustruje uvažování zadavatelů.
O psychometrické vlastnosti se před nasazením metody zajímá 95 % dotázaných a 79 % uvádí, že se v nich orientuje. Mezi hlavní kritéria výběru zařadilo 73 % kvalitní psychometriku (validitu a reliabilitu), 67 % přehlednou zprávu a 46 % cenovou dostupnost.
V otevřených odpovědích o překážkách ale nejčastěji zaznívala vysoká cena (16×), složitost metody (15×) a nejasné výstupy (12×). Nízkou důvěru ve validitu zmínilo 6 lidí, nedostatek studií 4. „Když se lidí zeptáte napřímo, řeknou, že kvalita metody je velmi důležitá. Když ale vybírají, možná už ji tolik nezohledňují. Do popředí se pak dostane hlavně cena a to, jestli metodě rozumí a jestli jim pomůže v rozhodování,“ vysvětlila Daňková.
Manuál jako zdroj informací uvádí jen 8 % oslovených
Nejčastějším zdrojem informací o psychodiagnostice jsou podle průzkumu doporučení kolegů a lidí z oboru (71 %). Následují webové stránky dodavatelů (45 %) a konference (37 %). Manuály zmínilo pouze 8 % respondentů.
Právě tento výsledek otevírá další otázku. Pokud většina respondentů považuje psychometrickou kvalitu za zásadní, proč tak málo z nich uvádí jako zdroj informací manuál? Ten přitom obsahuje informace o vývoji metody, jejím ověřování, normách a psychometrických vlastnostech.
Problémem navíc může být způsob, jakým dodavatelé odborné informace prezentují. Termíny jako validita, reliabilita nebo Cronbachova alfa působí důvěryhodně, ale jejich samotné uvedení ještě nic nevypovídá o kvalitě metody.
Jako příklad zmínila Barbora Daňková osobnostní dotazník se 40 škálami, u kterého dodavatel uvádí jedinou hodnotu: Cronbachova alfa = 0,96. Bez dalších informací přitom není jasné, k jaké škále nebo souboru položek se vztahuje a co přesně vypovídá o spolehlivosti měření. „Jak vůbec může být u osobnostního dotazníku tato hodnota tak vysoká? Už to samo o sobě říká, že je něco špatně,“ dodala.
Cronbachova alfa ukazuje, nakolik spolu souvisejí položky jedné škály (tzv. vnitřní konzistence). U širokých vlastností, jako jsou osobnostní rysy, pracovní spokojenost nebo angažovanost, ale extrémně vysoká hodnota není dobrá zpráva. Obvykle znamená, že se položky ptají na totéž, jen jinými slovy. Škála pak měří jen úzký výsek dané vlastnosti a hůř předpovídá skutečné chování. Odborně se tomu říká „bloated specific“ (nafouknutý specifický faktor).
Důležité tedy není jen to, zda dodavatel odborné údaje zveřejňuje, ale také to, zda jsou úplné a správně interpretované.
Třetina respondentů by využila test vytvořený umělou inteligencí
Výběr psychodiagnostiky dnes komplikuje také rychlý rozvoj umělé inteligence. Barbora Daňková popsala zkušenost s firmou, která si pomocí AI vytvořila vlastní dotazník motivace a začala ho používat. Samotné vygenerování otázek však ještě neznamená, že vznikla odborně ověřená psychodiagnostická metoda.
Z průzkumu vyplynulo, že by respondenti AI nejčastěji zapojili do porovnávání více testovaných osob (58 %), generování výstupních zpráv (50 %) nebo vyhodnocování dat (49 %).
V otázce, v níž mohli vybírat oblasti využití AI, zvolilo kompletní vytvoření metody pouze 1 % respondentů. Na samostatnou otázku, zda by metodu kompletně vytvořenou AI využili, ale kladně odpovědělo 32 %.
Na co se zeptat před výběrem psychodiagnostiky
Při výběru psychodiagnostiky nemusíte být odborníkem na psychometrii. Je však důležité vědět, na co se dodavatele zeptat:
- Manuál: Jak metoda vznikla, kdo ji vyvinul a jakým způsobem byla ověřována?
- Validita a reliabilita: Jaké důkazy podporují využití metody pro zamýšlený účel a jak spolehlivé jsou výsledky jednotlivých škál?
- Normy a lokalizace: Je metoda přizpůsobena českému prostředí a existují odpovídající české normy?
- Srozumitelnost výstupů: Jak přesně vypadá výstup pro manažera a jak dlouho trvá naučit se s ním pracovat?
Pokud dodavatel nedokáže doložit odborné podklady nebo vysvětlit, na čem jsou jeho tvrzení založena, je namístě opatrnost.
Průzkum TCC online ukázal, že respondenti zájem o kvalitu psychodiagnostiky mají. Zároveň připomněl, že důležitou roli hraje také cena, jednoduchost použití a srozumitelnost výsledků.
Úkolem dodavatelů proto není jen vytvářet kvalitní metody, ale také pomáhat uživatelům jejich kvalitu rozpoznat a správně posoudit. Jak Barbora Daňková upozornila v závěru své přednášky, výzvou pro celý obor zůstává především to, jak tyto informace dostat i k lidem mimo odbornou komunitu.
Mohlo by vás také zajímat: Jakou roli hraje při vývoji kvalitní psychodiagnostiky otevřená diskuse a zpětná vazba? Přečtěte si článek Barbory Daňkové: „Proč je odborná kritika při vývoji nezbytná a není to jen ‚hejt‘?“
